Literárně zeměpisná exkurze do Sázavy

Vyráželi jsme už v 7:15 ráno, abychom všechno stihli, nejprve cestu vlakem z Hlavního nádraží do Čerčan a dále pak kvůli výluce autobusem do Sázavy. Od desíti jsme měli domluvený program v huti František, interaktivní prohlídku místní galerie skla s výkladem o způsobech zpracování skla a workshop, při kterém si mohl každý vyrobit skleničku s vypískovaným motivem dle svého výběru, děti nejčastěji volily logo facebooku, radost měly také z možnosti koupit si suvenýry a občerstvení.

Dále jsme pokračovali pěšky po žluté, řeku Sázavu jsme přešli po pěší lávce, prohlédli si jez, popovídali si s ovečkami a pokračovali podél řeky po Cyrilometodějské stezce, která nás dále vedla strmou pěšinou skrz Čertovu brázdu, přeskákali jsme pár potůčků a šplhali do vrchu jak kamzíci. Stezka sice byla značená jako turistická, přesto nás v jednu chvíli zaskočila probíhající těžba dřeva, nejspíš po kůrovcové kalamitě a museli jsme přelézat přes větve a pařezy. Na počasí jsme však měli velké štěstí, po celou dobu až do kláštera bylo sucho, sluníčko a příjemně pofukovalo.

Prohlídka kláštera začínala v zahradě s nádherným výhledem na řeku a městečko, kde jsme si mohli prohlédnout základy unikátního kostela z 11. století a seznámili se s legendou o svatém Prokopovi a vzniku Čertovy brázdy. Teprve při prohlídce interiérů se venku zatáhlo a začalo silně pršet i s kroupami, nicméně ani to některé neodradilo od prohlídky rajského dvora. Uvnitř jsme se dověděli něco o Cyrilometodějské misi, mnišském životě, archeologických vykopávkách a freskách, kdy všechny zaujala kárající Madona. K vidění byly také repliky středověkých rukopisů.

Než prohlídka skončila, počasí se naštěstí zase umoudřilo a pěší návrat na nádraží jsme absolvovali převážně za slunka. Cesta autobusem do Čerčan úzkými točitými cestami vydala za samostatnou prohlídkovou trasu a poskytla řadu námětů na další výlety. Naštěstí nikdo nezvracel, a i když měl vlak zpoždění, ke škole jsme to stihli dle plánu před půl šestou.